Zdálo se, že nastává obyčejný víkend s obyčejným potlachem. Ono se podobných koná po spojených státech toulavých pořád ještě dost. A ono ne. Zaměnitelný nebyl už tím, že je mi blízký místem a kamarády z osady, ale hlavně lidmi, kteří jej navštěvují. Jo a taky nepadal sníh.
15. října 2016 se ke Křehuli začalo trousit procesí mužů, žen i dětí, aby v záři půlnočního slunce oslavili dvacáté výročí jihlavské osady. Někteří osadníci sice už v Jihlavě nebydlí, ale duchem jsou jistě každou slezinu s námi. Takže tady jsou členové osady pěkně po pořádku. Bery, Bláža,Bručoun, Čorny, Dominik, Dzin, Frank, Hugo, Jeff, Jim, Jirka, Pete a Zelda.
Ještě podotek ke Křehuli, které především Bláža zhotovil parádní totem přímo na fleku. Ten se totiž zčásti stal součástí rezervace či jak se to… no, a nelze nevzpomenout na naše rudé bratry z rezervací v zemích za velkou louží, kterým právě zvolili náčelníkem jednoho z nás, totiž Trampa Donalda. Velebím proto Velkého ducha, že nás jistě nečeká podobný osud v podobě blednutí tradic, alkoholismu a rozvrácení trampského společenstva! K oživení jistě přispívá i přítomnost mladších ročníků a především něžných dívek a žen, které kultivují někdy neotesané chování mužů z lesa.
Páteční hraní se tentokrát neodehrálo v blízkých saloonech, ale Křehuli přímo pod sosákem. Gredy hladil banjo, Bláža s Magdou kytaru a bylo zase dobře. Druhé Javořické strašidlo „Mlhýž“ byl k nám též milostiv a dovolil větru ohýbat stromy, až praštěly, aby druhý den bylo nebe jako vymetené. Družná nálada všem vydržela i v sobotním dopoledni. Trampstvo se postupně rozuteklo po sluncem zalitých loukách, hlubokých lesích nebo dumalo v občerstvovně u Habermanů i ve vzdálenějším okolí. Odpolední soutěže vzpomněli těch nejtradičnějších. A že bylo o co soutěžit. Ceny dodali nejznámější umělci v oboru kresby a malby na plochá dřeva a ty nejdivočejší sny zajisté zkrotily i přítomné lapače. Některé výkony při „výkopu“ by se daly zařadit mezi atletické a naopak např. u dekomlatu často zvítězil důvtip nad hrubou silou. Takto si přišel myslím každý na své.
Pořadí
Sekera-nůž: 1. Cake 2. Jablíčko 3. Pavlík
Dekomlat: 1. Jablíčko 2. Pavlína 3. Carmen
Výkop tul.žaludku 1. Pavlík 2. Pižmoň 3. Rolnička
Vzduchovka 1. Vlčák 2. Bobánek 3. Pepíno
DĚTI: Dekomlat 1. Uzlík 2. Julča 3. Tobík Výkop tul.žaludku 1. Uzlík 2. Julča 3. Alan
Uhrančivý měsíc vykoukl mezi vrcholky smrků, od malého ohně zaduněl buben a na cestu se vydaly mocné svíce pochodní. Nesli je Zuzka, Cake , Hejkal a Hary. Tváře asi šedesáti lidí pohlédly ke stoupajícímu dýmu, zapěly Vlajku a po nezbytném proslovu to rozjely kytary. Později se přidala basa a housle, hlasy vysoké i nakřáplé, no stejně jako dvacetkrát předtím. Noc byla bezvětrná a klidná, stín Křehule ustupoval putujícím hvězdám, hlasy utichly. Neděle už se plížila mezi vigwamy, když odcházeli poslední spát. Dnes jako tenkrát. Jestli se budeme příště scházet v ohradách nebo utíkat za ně, to jistě uvidí ten samý měsíckterý má z nás tu štreku nejdelší.
Zapsal: Čorny