Ahoj stařešinové a šamani kmenů, osad a sdružení, jakožto i prostí členové lesní „chátry“. Jak Vám bylo jistě známo, proběhl 8.-10. září potlach ku vzpomínce na 40. let od založení T.O. Free Boy a 10. let od vzniku T.O. Dlouhá Štreka. Zároveň slavil kamarád Alan 60 a půl roku, k čemuž zdatně sekundoval Bláža s Pájou a jejich trampská svatba. Na fleku u Panské Lhoty nás navzdory posměváčkům zalévalo po celý víkend slunce. To jen na úvod, páč jak známo, naše akce jsou poněkud „chladnější“.
Několik osadníků bylo přítomno na fleku již od čtvrtka, tudíž jsme si mohli dosytnosti vychutnat částečné zatmění měsíce. Louka byla ozářena jako ve dne a přízračný svit luny nás skrz stromy nenechal na pochybách, že místo bylo vybráno skvělý. V pátek obě osady vrhly společné síly na „zabydlení“ fleku. Dříví i hranici jsme měli připravenou z min. víkendu, takže stačilo postavit bar, stožár, totem a připravit ohniště. Během dne docházeli další blahopřejníci, až z toho měl Alan obavu, aby všechny u báru obsloužil. Připravil si totiž tzv. kanadské krby, které bylo potřeba náležitě opatrovat. Navečer jsme měli hotovo, staří pardi se chopili kytár a hned bylo veseleji. Dokonce tak, že se k malému ohni dokodrcalo malé kotě. Schoulilo se u ohniště a nereagovalo ani na nabízený buřt. Vše vzaly do rukou naše ochranářky Kate, Janča a Ilona a kotě bylo jako v bavlnce. Jenom rozbitý čumák očividně vyžadoval péči veterináře. Kate tedy nelenila, sbalila cajky a odjela léčit. Hrdinský to čin! J Večer pokračoval takřka do jedné i bez toho, že už v deset došlo pívo.
Osazenstvo jsme vyslali na procházku po Doubkově, abychom měli klid a prostor na přípravu soutěží. Bláža se ještě ve středu chtěl vsázet, že přijede50 lidí, ale když jich bylo tolik už po sobotním obědě, byl rád, že se nevsadil. První soutěž byl známý výkop tuleního žaludku a pak dva dvojboje. Hod sekyrou a nožem,a druhý střelba ze vzduchovky a z luku. Ke druhé hodině jsme započali soutěžit a musí se nechat, že věk v některých disciplínách nebyl vůbec znát. Dokonce i Carmen z Prahy zvednul své unavené tělo a zúčastnil se. 
Dramatický souboj se odehrál především při výkopu. Do finále se probojoval Stráňa, Číča a Šťoura a byli natolik vyrovnaní, že si poslední dva jmenovaní museli nakonec hodit korunou. Vyhrál „plackožrout“ Šťoura. V obou dvojbojích se muselo rozhazovat, páč většina soutěžících byla lepší vždy spíše v jedné disciplíně. Sekyru a nůž vyhrál Kocour, následován Kubou a Majkou. Ta se původně nechtěla účastnit, ale nakonec byla ráda, že byla přemluvena.
K tomu si šerif T.O. Free boy Cake připravil soutěž pro nejmenší. Asi deset malých trampčat se rozeběhlo do okolního lesa hledat ze dřeva vysochaného kamaráda Pedra Jaké však bylo jeho překvapení, když se mrňousi vrátili za 5 min. i s Pedrem. Holt mládí J. Ti dříve narození měli taky svou taškařici. Házeli holí do dálky. Ovšem někteří zdatní nadčtyřicátníci se s nástrojem potýkali, jako by jim ani nebyl vlastní.
Flek se pomalu zaplňoval dalšími příchozími a teplé odpoledne se chýlilo k prvnímu z vrcholů, a to trampské svatbě.Oltář stál před totemem vyzdoben podobně jako strašidla. Větve, muchomůrky, traviny a jeřabiny, hotový herbář. V 18hod. přišel Bláža požádat Cakea, aby přivolal Pajdu a mohl být oddán. Sejda měl připravenu oddávací řeč a já s Jeffem jsme tvořili jeho suitu -Javořická strašidla „Mlhýž“ a „Sněžný upejr Křehule“. Páju přivedly lesní víly (Janča s Ilčou) k oltáři a svatba mohla začít. Po krátkém slibu, že dohodí do lůna přírody několik malých trampíků, byl Bláža s Pájou obdarován strašidly. Pája se sice trochu cukala, ale nepustili jsme ji. Na hlavu dostali slušivé rádiovky a pro život ve světle petrolejku.
Pajda přivolal povoz v podobě dvoumístné koloběžky a mladí novomanželé se vydali za vydatného volání na cestu do říše společného štěstí. Zazvonil zvonec…, ale kdepak. Po krátké projížďce po louce se vrátili, aby mohli převzít množství darů od kamarádů. Namátkou rum, rýč, kravatu, bičík! atd.
Se setměním Cake přivolal oheň a Ilča zarecitovala báseň o volnosti a radosti ze žití.Oheň zapalovali Ferry s Kaštanem a Šťoura s Petem. Cake po té přiblížil něco z bohaté historie osady Free boy a na mě po chvíli zbylo povědět zkazky o Dlouhé štrece. Předali jsme ceny výhercům a oslavy se rozjely na plnej plyn. Muzikantů bylo jako much, včetně mandolíny a bandža, akorát basa tentokrát chyběla. O pívo zdatně pečoval Stráňa a nakonec půlka D.Š. Z ohlasů na místě jsem vyrozuměl, že jsou všichni spokojeni a zvláště mě to těšilo od pardů, kteří jezdili někdy v 70.letech. Hvězdy ozařovaly lidičky u ohně, který svým teplem spojoval všechny generace a Pajda na to koukal určitě s úsměvem. Tahoun Číča, Gaučo a další zas předváděli své umění dlouho do noci. A tak někteří zapluli do říše snů skoro za světla.
Nedělní ranní slunce nás tahalo ze spacáků poněkud pomaleji, ale za to s dobrým pocitem na duši. Vždyť takový počasí jsme snad nikdy na oheň neměli J !!! Během dopoledne jsme poklidili flek, rozloučili se s kamarády a po o se vydali zpět do civilizace.
PS: kotě přežilo a těší se dobrému zdraví u své nové paní Kate. Doufám, že podobného štěstí
bude dopřáno i kamarádům, kteří zápolí s těžkou nemocí.
Ahoj Čorny